Jirka Zhoř: Čeští studenti zanechávají v Koreji dobré jméno

Jirko, odkud pocházíš a kde studuješ?

Jsem rodák z Třebíče, kde jsem navštěvoval ZŠ Václavské náměstí, poté Katolické gymnázium v Třebíči. V současné době studuji 2. ročník na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně.

Teď si v Koreji. Tam ses dostal díky nějakému programu Mendelovy university?

Ano, do Jižní Koreje jsem se vydal přes studentský výměnný program nabízený univerzitou. Jsem tu na letní semestr, tedy přibližně na 4 měsíce. Studuji zde vedle agronomie a přírodních zdrojů i jazyky. Zde bydlím na studentské koleji, přímo v univerzitním kampusu.

Korea je neobvyklé místo na studium. Můžeš nám v malém vyprávění vše trochu přiblížit?

Budou to pomalu 3 měsíce, co jsem vycestoval. Letěl jsem z Prahy společně s dalším studentem z Česka - Jendou, do čínského Pekingu. Tam jsme měli 15 hodin přestup, tak jsme to využili a přes jednu agenturu jsme navštívili Velkou Čínskou Zeď, stihli sníst typické čínské jídla, a podívali se do centra Pekingu, včetně opravdu krásného Zakázaného Města! To byl opravdu pěkný zážitek. Lidé byli ale takoví smutní. Viděli jsme, že spoustu pracovních pozic je pouze uměle vytvořených a že lidé opravdu nejsou šťastní. Ze všech šel cítit respekt. Ale to byl jen můj osobní dojem.

Z Pekingu jsme letěli do Soulu - konečně v Koreji. Cesta byla opravdu dlouhá a se vším tím čekáním to bylo celkově dost unavující. Přiletěli jsme v 1 ráno, provízovali se a šli jsme odpočívat. V 11 dopoledne už nás nabírala speciální univerzitní skupina a vyrazili jsem všichni výměnní studenti směr Chuncheon, město, kde se nachází naše univerzita.

Krásně se to poslouchá. Odkud pochází další studenti z výměnných pobytů?

 Výměnní studenti jsou tady většinou z Malajsie, Indonésie a Filipín. Lidé všech vyznání - ateisti, katolíci, buddhisti i muslimové. Ale všichni spolu strašně pěkně vycházíme, respektujeme se a bavíme se naprosto otevřeně! Z Evropy je tu především hodně Poláků, kteří studují Korejštinu a další asijské jazyky, což jsem opravdu nečekal. Dále pak Rusové, či Francouzi. Ale každoročně jsou tu studenti z Česka a vždycky se tu podepsali dobrým jménem. Se mnou je tu další čech Jenda a jedna vietnamko-češka Lenny, oba skvělí kamarádi.

Takže čeští studenti zanechávají stopy, to je dobře. Jaké bylo ubytování?

Ubytován jsem v obrovské studentské koleji uprostřed obřího kampusu. Dívky a chlapci mají v celé Koreji ubytování oddělené, je to tak nastavené v celé společnosti, mimo teda soukromé ubytování. Já jsem shodou náhod dostal na pokoj Maďara od Balatonu - Daniela, strašně super kluk. Rozumíme si a na pokoji je tak pořád dobrá nálada.

Kdy ti začal semestr, jaké máš předměty a jací jsou korejští studenti?

Semestr mi začal na začátku měsíce března a musím říct, že jsem opravdu spokojený! Učitelé ve většině případů mají jeden či dva tituly z amerických univerzit a výuka podle toho i vypadá. V jednom předmětu se profesor nechal inspirovat mými studijními zkušenostmi z Finska a mírně změnil náplň předmětu - Budeme dělat Development Project jedné farmy ve vesnici v horách blízko hranic se Severní Korejí. Už se na to moc těším!

Mé předměty jsou mimo jiné Angličtina, Němčina, Mikrobiologie, Vývoj Agronomie ve Světě, Ekonomie a Politika přírodních zdrojů a Korejština.

 Jinak obecně v Koreji je studium řekl bych ,,posvátné,,. Studenti dennodenně tráví ve studovnách od rána do večera a vzdělávají se. Neskutečné! V celém kampusu, který je velikostně jak město ve městě, je 40 000 studentů. Pro nás Evropany nepředstavitelné!

Ale nedělám tu jen školu. Volného času se taky najde spoustu a tak jsem se přihlásil do několika programů a projektů. První z nich je dobrovolnictví. Každé úterní ráno chodím do speciálního centra, kam přichází staří, velmi chudí a někdy i fyzicky postižení lidé. Kuchaři navaří jídlo a my, většinou mladí studenti, jim ho roznášíme ke stolům, nebo přímo k nim domů. Je pěkné vidět lidi, jakou jim dělá radost, když jim pomáhají i lidé, kteří nepocházejí z Jižní Koreji.

Jirko, kde v Koreji bydlíš?

Město Chuncheon, kde bydlím, je od Soulu asi 2 hodiny jízdy. Bydlí zde asi 200 000 obyvatel, ale velikostně je řekl bych větší než Brno. Žijí tu strašně příjemní lidé. Září z nich ochota pomoct nám, ačkoliv neumí anglicky, jsou neustále otevření, ochotní. Strašně to zkrášluje celkovou atmosféru a dojem z Asie a Jižní Koreje. Město je asijská idylka. Všude jsou lidé, nabízící suroviny, ovoce, mořské plody, mořskou kuchyni.

Najdeš si v cizí zemi i chvíli na pokoj v duši?

 Samozřejmě.  Tak jako v Česku, i tady chodím do kostela, jsem vyznáním křesťan. Mám to docela daleko, kostel se nachází v úplném centru, ale kostel je krásný a farníci mě přijali s více než otevřenou náručí. Na přivítanou mi na nedělní mši zatleskalo 400 lidí, ohlásil mě místní farář. Krásný zážitek.

Máš čas i na poznávání a cestování?

 Na cestování nebude tolik času jako na studijním pobytu ve Finsku, ale věřím, že se všechno zvládne. Teď je především prostor pro studium, které je pro všechny dost časově náročné! Ale proto jsem tady!

Povíš nám nějaký zajímavý nebo veselý příběh?

 Pro mě opravdu zajímavý a nevšední zážitek bylo natáčení promovidea k Zimním Olympijským hrám, které se budou konat příští rok právě v Jižní Koreji. Místní filmové studio se přihlásilo do celostátní soutěže. Účelem bylo natočit video, které bude odkazovat na Olympijské hry v Pchjongjangu. Podmínkou ale byla herecká účast zahraničních příslušníků, takže jsme společně s kamarády z Maďarska hráli v promovideu hlavní role. Opravdu nevím, jak v soutěži dopadli, ale byli ze vzájemné spolupráce nadšení, takže se nakonec natáčely klipy dva. Zážitek to byl opravdu nezapomenutelný.

Eva Fruhwirtová