Rozhovor

Je provokativní a na svět se dívá skrze objektiv. Saša Kunčarová

23. 01. 2013

Alexandra Kunčarová je z Horního Újezdu u Jaroměřic nad Rokytnou. Její přátelé o ní říkají, že má nejoriginálnější nápady ze všech, které znají.

Kombinuje své šílené nápady a tím vznikají úžasné věci, nad kterými její okolí doslova žasne. Hodně a často fotí. Ale není to tak, jak jsme zvyklí z dovolených, kdy se vyfotí stovky fotek. Sašiny fotky mají nápad, jsou inspirované světovými fotografy a hlavně...každá fotka má svůj příběh.

Jak by ses charakterizovala?

Drzá, nebojím se autorit, když mi něco vadí, tak to řeknu. Ráda pracuji sama. Lidem se nedá moc věřit.

Tvým největším koníčkem je fotografování? Kdy jsi začala s focením?

Jsou to asi tři roky. Přivedla mě k tomu teta, můj druhý největší vzor.

A kdo je první?

David La Chapelle. Americký fotograf, který nejprve dělal pro Andyho Warhola v časopise Inerview. Teď se dal na svoji osobní tvorbu. Nejprve fotil portréty. Minulý rok měl u nás výstavu. Mrzí mě, že jsem tam nebyla. La Chapelle fotil nejdřív černobílou fotografii, barevnou začal fotit až po té, co zjistil, že není HIV pozitivní.

V čem je pro tebe inspirací Andy Warhol?

Líbí se mi pop art, kterému se věnoval. Barevnost a zpracování fotek. Mám hodně ráda jeho zpracovanou Marylin Monroe. Je to čtvercový obraz, klasický pop art. Známé jsou jeho plechovky na Campbellovou polévku.

Viděla jsem tvoje fotografie. Velká část z nich vyvolává pocity mystičnosti, záhad a tajemství? Čím to?

Možná je to smrtí mého otce, možná tím, že se mi to líbí a možná tím, že to není nudné téma. Je to provokativní, a to mě asi také láká. To se mi líbí na Chapellovi, nebojí se fotit provokativní fotky.

Kde nejraději fotíš a koho?

Nejraději fotím lidi a zvířata. Úplně nejraději lidi, kteří se nebojí obléci se do kostýmu nebo do oblečení, které sama vytvořím. Před dvěma lety jsem udělala šaty z novin a teď se chystám udělat šaty z krabic. Inspirativní místa jsou pro mě staré budovy, pole a ráda fotím u elektrických sloupů.

Máš nějakou svoji fotku, která ti je osobně velmi blízká?

Mám. Blízká je mi fotka, na které mám hodně práce. Není to fotka zadarmo. Je v ní můj čas, nápady…

Kde bereš inspiraci pro focení?

Při poslouchání hudby, když přemýšlím, nebo prostě když jedu autobusem a něco zahlédnu…

Tví přátelé říkají, že kromě focení se věnuješ také jiným výtvarným aktivitám, které se vymykají současnému proudu. Co to je?

Miluju malování barvami na obličej a ráda vytvářím extravagantní oblečení.

Chodíš v něm?

Chodila bych, ale kdybych žila ve větším městě. Třeba ve Vídni bych si to klidně oblékla, ale tady to moc nejde.

Co je pro tebe v životě důležité? To, co si ostatní lidé o tobě myslí?

To určitě ne. Chci dělat to, co mě baví. Nedívám se na to, jestli mé dílo někoho pohoršuje.

Ve fotogalerii najdete vlastní Sašinu tvorbu:

Fotogalerie