Jana Pokorná se svým pekařským a cukrářským uměním probojovala do finále druhé řady pořadu Ćeské televize Peče celá země a získala pomyslnou stříbrnou medaili. Nejen pro své blízké, ale i pro mnoho fanoušků soutěže se díky své skromnosti, týmovému duchu a přístupu stala vítězkou.
Jana pochází z Horních Dubňan, povoláním je zootechnička a nyní se cukrařině věnuje na plný úvazek.
Jani, celému Česku jste ukázala, že máte na pečení obrovský talent. Profesní povolání jste si ale vybrala zcela odlišné…..
Od malička jsem vyrůstala v oboru zemědělství a měla k němu opravdu blízký vztah, proto jsem ho také úspěšně vystudovala na Mendelově univerzitě v Brně, obor Agrobyznys. Jako malá jsem jezdila s tatínkem a dědečkem traktorem a říkali mi, že jsem jejich Honzík. :)
No a když jsem nebyla v traktoru, tak jsem s maminkou a babičkou chystala svačiny a kuchyň byla takový můj druhý svět.
Kde se zrodil nápad přihlásit se do soutěže?
Do soutěže jsem chtěla přihlásit kamarádku, ale bylo asi půl hodiny do konce podání přihlášek a formulář měl 5 listů A4, takže jsem to vzdala, protože tolik informací jsem o kamarádce ani nevěděla. O měsíc později mi přišel mail z ČT, kde jsem se dočetla “Zveme Vás na užší kolo castingu”. Začala jsem křičet na celý dům, co to má jako znamenat! Nikdo se mi nepřiznal a maminka se dusila smíchy v druhém patře, protože mě přihlásila ona.
Na první casting jsem šla jen proto, abych jí neurazila, s tím, že ale určitě nepostoupím. Postoupila jsem do dalšího kola a zároveň i na kamerové zkoušky. Když jsem se dostala do TOP 12, tak jsem byla přesvědčená, že to nemůžu zvládnout, protože jsem doma dělala jen klasické věci jako je chleba, bábovka nebo bublanina a měla šílený strach, že nic neumím. Hlavně jsem člověk, který si nevěří, a stres je pro mě velký nepřítel.
Nakonec jsem se po dlouhém přemlouvání rozhodla, že tam půjdu, i když mě neustálé provázely myšlenky, že to prostě nemůžu zvládnout. Začala jsem trénovat a péct nejrůznější věci s cílem nevypadnout hned v prvním kole, a pak už jsem to nechala osudu.
To, že jsem se dostala až do finále, je pro mě obrovský úspěch a zkušenost. Už bych do toho ale znovu nešla a maminka při natáčení finále, kde jsme mohli mít rodinu, řekla, že už by mi to taky nikdy neudělala.
Tušila jste trochu, do čeho jdete?
Netušila jsem vůbec nic.
V prosinci jsme dostali zadání osobní a kreativní výzvy, které jsme museli během ledna vypracovat a odevzdat. V té době se nám na farmě rodila telátka a já si připadala jak blázen, nevěděla jsem, co dřív. Když jsem například trénovala dort z prvního dílu, upekla jsem si korpusy a volali mi z farmy, abych přijela. Přivedli jsme na svět telátko a já odjela domu pokračovat. Připravila jsem si vklady a krém a volal mi znovu, takže jsem zase jela do kravína, a pak zase do kuchyně. Podobně pak vypadal celý leden, kdy jsem v noci pekla nebo pomáhala telátkům na svět a přes den čekala na zásilkové služby, které mi denně vozily čokolády a pomůcky, které jsem doma neměla, a potřebovala je na vypracování zadání. Taťka si ze mě pak už dělal srandu, že nedělám nic jiného, než si vydělávám na čokoládu, formy a suroviny.
Vše, co na mě čekalo během natáčení, se nedá ani popsat. Bylo to příjemné a zároveň něco šíleného. Ranní maskérna a kostymérna se mi líbila moc, ten stres a nespočet klapek už byl horší.
Změnila nějak účast v soutěži váš život?
Po odvysílání to byl rozjezd z nuly na sto. Sama jsem nečekala takovou odezvu publika, to mě opravdu dostalo, přiznávám se.
Ze začátku jsem měla touhu zvládnout jak kravičky, tak pečení, ale nebylo to v mých silách, tak jsem se rozhodla jít cestou cukrařiny. Na farmu chodím vypomáhat do kanceláře a doufám, že až bude v zimě více času, budu asistovat při porodu telátek, to mě baví asi nejvíc :)
Máte plány do budoucna nebo sny, které byste si ráda splnila?
Mým plánem bylo otevřít si vlastní kavárnu, ale bohužel nevyšly prostory. Vše špatné je ale pro něco dobré, obzvlášť v dnešní době, kdy náklady jsou téměř jednou takové jak u služeb, tak surovin. Rozhodla jsem se tedy péct pouze na zakázku.
Mým snem, na kterém již pracuji, je také napsat vlastní kuchařku. Jen to trvá trochu déle, než jsem si představovala. Chci aby recepty opravdu fungovaly a aby si podle nich byl každý schopen doma upéct. Jen to nestíhám do Vánoc, ale Velikonoce už slibuji :-)
Při podzimních volbách Vás občané Horních Dubňan zvolili místostarostkou, gratulujeme k velkému úspěchu. S jakou představou do nové pozici jdete?
V první řadě bych chtěla poděkovat všem, kteří mi dali hlas a svojí důvěru!
Že vyhraji volby, byl pro mě tak trochu šok, stejně jako když mě maminka přihlásila do Peče celá země. Souhlasila jsem totiž se zapsáním na kadidátku jen za podmínky, že budu na posledním místě.
Co to pro mě znamená? Určitě je to další životní zkušenost a touha odvděčit se nějakým způsobem těm, kteří mě volili. V této oblasti nemám zatím velké zkušenosti, spíše žádné, ale věřím, že bude mnoho aktivit, které společně s panem starostou a zastupitelstvem zvládneme.
Na sociálních sítích Vás fanoušci najdou jako „Nejsem Bábovka“, jak jste k tomu došla?
Když jsem si zakládala profil na sociální sítě o pečení a cukrařině, abych si oddělila profil soukromý, seděla jsem v obýváku s mamkou a vymýšlela, jak se budu jmenovat. Navrhla jsem „Jsem Bábovka“, ale mamka řekla, že NE, a tak vzniklo „Nejsem Bábovka“. Tady jde přesně vidět, jak si nevěřím a potřebuji nějaký impuls, který mě vždy posune dál, za to vděčím právě své mamince.
Je adventní čas, doba, kdy peče celá země 😊 vánoční cukroví. Mohla byste se s našimi čtenáři podělit o Váš oblíbený recept?
Když slyším slovo Vánoce, vybaví se mi hlavně vánočka.
INGREDIENCE
620g hladké mouky
120g krystalový cukr
250ml mléka
1 kostka čerstvého droždí
5g soli
60g másla
40g sádla
2 vejce (velikost L)
kůra z jednoho citrónu
vanilkový cukr
brusinky, pistácie
1 vejce na potření
Z mléka, 20g krystalového cukru a droždí necháme vzejít kvásek.
Do mísy robotu si navážíme mouku, zbylý cukr, sůl a přidáme vanilkový cukr, citronovou kůru, vejce i vzejitý kvásek. Vše pomocí háku vypracujeme. Jakmile budou všechny suroviny vypracované v hladké těsto, začneme přidávat sádlo a máslo. Vždy počkáme až se zcela zapracuje jednotlivá dávka tuku. Těsto hněteme na střední otáčky tak dlouho, dokud se neodlepuje od stěn a “nemotá” se na hák. Na závěr zapracujeme nasekané pistácie.
Těsto necháme na teplém místě vykynout, dokud nezdvojnásobí svůj objem.
Vykynuté těsto rozdělíme na jednotlivé prameny, zapleteme a necháme opět vykynout.
Doporučuji navážit na váze jednotlivé prameny, které necháme v kuličkách 5 min odležet, a poté teprve vyvalujeme prameny.
Nakynutou vánočku potřeme vajíčkem a vložíme do předem vyhřáté trouby na 180 stupňů horkovzduch. Po vložení do trouby teplotu ihned zmírníme na 150 stupňů
Pečeme 45-55 minut.
Tip!
Z vánočky lze přichystat na štědrý den skvělou snídani v podobě FRENCH TOASTU! (Pokud Vám zbyde:-)))
V hlubokém talířku si připravíme vajíčko, mléko a vanilkový cukr. Vše prošlehneme, nakrájenou vánočku namočíme a smažíme na pánvičce pokapané olejem. My jí doma máme nejradši s řeckým jogurtem a ovocem, ale můžete použít cokoliv, např.: oříškové máslo, Nutellu, Granko, prostě to, co máte rádi.
Co byste popřála a vzkázala našim čtenářům?
Krásné Vánoce, šťastný nový rok a mnoho splněných přání v následujícím roce 2023!
Ptala se: Zdeňka Ošmerová, útvar komunikace JE Dukovany