Honzo, co jsi dělal před tím, než jsi nastoupil do Dukovan?
Jsem projektantem vodních elektráren. Několik mnou navržených turbín je dnes v provozu na Slovensku. Ještě před tím jsem pracoval také ve výzkumném týmu, který se zabýval problematikou mazání nejrůznějších přístrojů. Jedním z našich úkolů bylo vymyslet olej, který by co nejméně zatěžoval životní prostředí, ale zároveň dobře mazal. To se nám skoro podařilo, kdyby nezasáhla tzv. černá ruka (výroba byla ekonomicky neakceptovatelná).

Popiš mi, co přesně v elektrárně děláš a na čem pracuješ...
V rámci útvaru ŘSaLTO se staráme mimo jiné o to, aby byla elektrárna provozována v souladu s platnou legislativou. V té je totiž zakotveno, že veškeré dokumenty, které se k jejímu fungování váží, musí být neustále platné a aktuální. Mým úkolem tak je průběžná kontrola veškeré technické dokumentace. Průběžně také prověřujeme, zda zařízením a součástkám v elektrárně nekončí doba životnosti.

Co když se některá součástka blíží ke konci své životnosti?
Pokud k tomu dojde, můžeme daný stroj nebo součástku buď vyměnit, anebo můžeme provést takzvané přehodnocení (revalidaci) technických podmínek. Během té specializované firmy na základě námi pravidelně zpracovávané dokumentace prověřují, zda je či není možné dobu provozu o určitý časový úsek prodloužit. Musím dodat, že se zatím nikdy nestalo, že by nějaké zařízení revalidační kontrolou neprošlo, na čemž mají zásluhu jak výrobci, tak zdejší pracovníci, kteří se o veškeré dukovanské stroje a zařízení velice pečlivě starají.

Jak je možné, že můžete prodloužit dobu funkčnosti součástky, která měla podle projektů svůj účel plnit pouze třicet let?
Využíváme toho, že projektanti, kteří výstavbu Dukovan plánovali, chtěli mít absolutní jistotu (pohybovali se na straně bezpečné s obrovskou rezervou), že veškerá zdejší zařízení budou zcela bezpečná a že budou dlouhá léta uspokojivě fungovat (dle požadavku projektu 30 let). V době projekčních prací navíc nebylo možné provést tak přesné výpočty, které máme k dispozici dnes, proto bylo třeba při návrhu zařízení postupovat velice konzervativně. Nepřehlédnutelným aspektem je také to, že zařízení bylo navrhováno v bývalém Sovětském svazu, kde se v případě návrhu na materiálu nešetřilo. Proto u některých zařízení a součástek je maximální provozní doba značně poddimenzována, což znamená, že ve skutečnosti součást může pracovat bezporuchově daleko déle. A právě tohoto aspektu využíváme při prodlužování životnosti jednotlivých zařízení (využíváme prakticky projektových rezerv), vždy však s prioritou bezpečnosti a spolehlivosti zařízení.

Jak to mám chápat?
Bezpečnost, a to jakákoliv (jaderná, technická, atd.) je neoddiskutovatelně vždy na prvním místě a nikdo a nic (ani černá ruka trhu) ji nemůže porušovat ba dokonce jen ohrožovat. Vždy pracujeme na bezpečné straně s dostatečnou rezervou.

Kolik vás na této agendě pracuje?
Na dukovanském oddělení je nás pět, ale pomáhají nám také tři kolegové z Temelína.

Kdy se problematika LTO v Dukovanech vůbec začala řešit?
To úplně přesně nevím, protože ve zdejší elektrárně pracuji teprve od loňského června, kdy jsem postupně začal nahrazovat kolegu, který letos v červenci odešel do penze. Já osobně odhaduji, že projekt LTO v Dukovanech nějakým způsobem běží minimálně již tři roky.