Jakub Kopas: Když jsem byl malý, všechno jsem rozebral do posledního šroubku

Jakub nejprve nastoupil jako správce zařízení nízkého napětí, v současné době pracuje jako specialista profesní podpory vysokého napětí. Když má čas, zahraje si na akordeon, zvaný též tahací harmonika, nebo se rád projede na kole. Jakub je z rodiny elektrikářů a tak jeho představy o povolání mu byly jasné od mala. Když vzpomíná na své dětství, vypráví o tom, jak všechny auta a hračky rozebíral, protože ho zajímalo, jak vlastně fungují.

Jakube, co taková práce v elektrárně na pozici specialisty profesní podpory obnáší?

Je to taková různorodá práce, je to v podstatě podpora pro ostatní kolegy, to znamená, že když je nějaký větší problém, tak se to snažím s nimi řešit. Nebo zastupuji někoho, kdo tam zrovna není a dělám jeho práci. Práce je v rozsahu přes celé oddělení. Staráme se o elektrická zařízení tady v elektrárně včetně objektů okolo elektrárny, jako jsou například Čerpací stanice Jihlava nebo Čistící stanice odpadních vod. Naše práce se týká zejména údržby zařízení ve správě oddělení elektro. To znamená, že po dle schváleného plánu údržby pečujeme o svěřená zařízení tak, aby byla stále schopna bezpečného provozu, dále navrhovat inovace dosluhovaného zařízení a popřípadě jeho rekonstrukce.

Chodíte do práce poměrně brzy, jak jste na tom se vstáváním?

Mně to problémy vůbec nedělá. Jsem raději dříve doma, abych mohl trávit více času s rodinou, a to hlavně pokud je venku pěkné počasí.

Jaké máte koníčky? Co děláte, když přijdete po práci domů?

Bydlím s přítelkyní u rodičů ve dvougeneračním domě. Rodiče dělají menší rekonstrukci domu, tak se jim snažím ve volném čase pomáhat. Dříve jsem také hrával v kapele, která ještě dodnes účinkuje. Příležitostně na rodinných oslavách vezmu harmoniku a zahraju si pro radost. Hrával jsem také s kamarády volejbal ve Višňové. Také se věnuji psům nebo si s přítelkyní vyjedeme na kole do přírody.

Máte nějaký vzor?

Když jsem byl mladší, tak jsem měl za vzor mého tátu, který je rovněž elektrikář. Je to takové naše rodinné generační povolání, i můj děda byl elektrikář. Dneska už větší vzory v podstatě nemám.

Žijete na vesnici, jak to máte s prací na zahradě a co třeba tradiční zabíjačky?

Práce na zahradě k vesnici patří.  Klasické práce jako sázení brambor, je akce na celý den (smích). Zabíjačky to už není v současné době ono. Dělají se méně, přijdou mi, jak já říkám, šizené. Když ještě žil děda, který byl řezníkem, bývaly zabíjačky čtyřikrát do roka a bylo to úplně o něčem jiném.

Jaké máte plány na léto, kam pojedete na dovolenou?

Tak to zatím vůbec nevím, já jsem takový člověk, co dopředu moc neplánuje. Neříkám, že bych se někam nechtěl jet podívat. Společně s přítelkyní jezdíme do míst, která se nám společně líbí.

Máte raději Českou republiku nebo spíše zahraničí, kde jste byl nejdál?

Střídáme to, jeden rok jedeme do ciziny, jeden rok jsme tady v Česku. Nejdál jsme byli na dovolené v Řecku na Korfu, kde se nám moc líbilo.

 Kam byste se jednou rád podíval, jaký máte sen?

Lákají mě severní země - Norsko, Finsko, Kanada, rád bych se tam jednou podíval, ale žít bych tam nechtěl. Rád poznávám cizí kulturu a zvyky. Nechtěl bych ale do velkých měst, spíše mezi normální obyčejné lidi a podívat se, jak se jim žije, co mají rádi, co je trápí. Z dalších zajímavých zemí bych rád navštívil některou zemi v Karibském souostroví, například Kubu.

A jaké místo byste doporučil turistům v okolí Višňové?

Vznikla u nás nová cyklostezka s názvem Moravská vinařská stezka - část Znojemská. Doporučuji si ji projet, vede krásnou přírodou. Ve Višňovém najdete také nově opravený zámek s přilehlým parkem. A taková zajímavost - u nás přímo ve Višňové máme krásné větrné kolo, které sloužilo k čerpání vody ze země. Bohužel je nefunkční, ale doufám, že jednou se najde chuť a peníze na to, ho opravit a zprovoznit jako kulturní technickou památku.