S Natálií Vlkovou z tiskového oddělení zastoupení Evropské komise v České republice jsme si povídali, jaké jsou možnosti stáží pro studenty.
Jaká kritéria musí zájemci splňovat, aby se mohli o pracovní zkušenost ucházet?
Nejčastějšími stážemi jsou stáže placené, kdy uchazeč musí být starší 18 let a musí být občanem Evropské unie nebo kandidátského státu. Aktivně musí používat alespoň dva jazyky Evropské unie, z čehož jeden musí být pracovní, tedy angličtina, němčina či francouzština. Čím více jazyků umíme, tím lépe. Další z podmínek je, aby kandidát nepracoval pro žádnou jinou instituci v rámci jiné stáže. Dále je třeba alespoň bakalářský diplom.
Které informace by měly být součástí životopisu a jaká kritéria rozhodují při konečném výběru uchazečů?
Největší roli hraje jakákoli odlišnost. Důležité je do životopisu zařadit zkušenost z placených i neplacených stáží počínaje aktivitami už od střední školy, například práce ve studentském časopise. Výhodou je také zmínit letní školy, nejrůznější certifikáty, studijní stáže či osobní zájem o konkrétní téma například o životní prostředí. Další roli mohou hrát i koníčky a zájmy.
Jakou roli hrají v životopisu zahraniční zkušenosti?
Obrovskou. Osobně bych doporučovala zmínit každý absolvovaný pobyt v zahraničí. Ať už se jedná o pracovní stáže či výměnné pobyty. Tyto zkušenosti ukážou, že je kandidát schopen fungovat v jiné zemi. Ti, co si stážisty pak vybírají, už vědí, že zkušenost se zahraničím mu pomůže přizpůsobit se novému prostředí. Konkrétní stáž není o tom naučit se cizí jazyk, ale získat pracovní zkušenosti. Daný jazyk tedy už musí ovládat.
Může potencionálnímu zájemci pomoci, pokud se účastnil Pražského studentského summitu?
Zaleží, kdo si stážistu vybírá, a většinou to nebudou přímo Češi. Napsat do životopisu pouze název tohoto summitu nestačí. Musíte v životopise popsat, jaké zkušenosti jste získali díky této akci a jak by mohly být přínosné pro vaši stáž.
Je možné získat stáž i v jiných městech Evropské unie než jsou Brusel či Lucemburk?
Ano, to platí pro stáž v Evropské komisi i parlamentu. Stážisté pracují pro zastoupení ve všech členských státech Evropské unie. Jde většinou o hlavní města. Další možnosti jsou ve větších zemí, které mají více kanceláří třeba Německo nebo Francie.
Opravdu se stážisté v institucích Evropské unie dostanou k plnohodnotné práci nebo jen vaří kávu?
Já osobně teď vykonávám práci, která se svým obsahem téměř neliší od té, kterou jsem zastávala na stáži. Vždy záleží na konkrétních schopnostech člověka. V posledních měsících stáže jsem byla téměř nezávislá. Pokud by se mi hned na začátku něco výrazně nepovedlo, byla bych pod větší kontrolou.
Jaké je pracovní nasazení jednotlivých stážistů?
Důležité je rozdělovat jednotlivé typy stáží. Kromě placených a neplacených máme také dělení na překladatelské a administrativně asistenční. U většiny stáží je lepší počítat s prací na plný úvazek. Jsou však lidé, kteří jedou na stáž z důvodu napsání bakalářské či magisterské práce, a tudíž potřebují více volného času. V takových případech bych doporučovala spíše stáže neplacené.
Zařizují si stážisté ubytování v zahraničí sami? Ubytování si každý hledá sám. Může třeba kontaktovat komunitu bývalých stážistů. Podle mě je velice efektivní, když se zapojíte do těchto skupin na sociálních portálech. Dozvíte se o bytech, které jsou ve výhodných lokalitách, nejsou drahé a navíc můžete bydlet u jiných stážistů a získavat informace o jejich konkrétních zážitcích.
Kde mohou zájemci hledat informace o jednotlivých stážích?
Každá instituce má své vlastní internetové stránky. Nejlepší je se konkrétně zaměřit na místa, kde byste chtěli pracovat. Pokud vás zajímá především žurnalistika, je dobré se orientovat na stáže v tiskovém oddělení. Na stránkách vybrané instituce je snadné vyhledat rubriky přímo specializované na mladé lidi, pracovní zkušenosti či stáže.
Jak často děláte podobné prezentace o možnostech stáží v evropských institucích?
Pravidelně si mě zvou z jednotlivých informačních středisek, která se zaměřují na informování o evropských záležitostech. Případně dostáváme pozvánky na konkrétní univerzity. Většinou tyto přednášky dělám se svým kolegou, který představuje stáž v parlamentu.
Kolik se průměrně hlásí uchazečů a kolik jich uspěje?
Celkově se hlásí do Evropské komise kolem deseti tisíc lidí, z nichž 600 až 700 dostane nabídku na stáž. V případě České republiky je celkový počet zájemců asi 150. Příležitost dostane přibližně dvanáct z nich, což je způsobeno menším zájmem než v jiných zemích. Osobně doufám, že toto číslo v budoucnu poroste.
Co hlavního byste poradila případným zájemcům?
Určitě to zkoušet a nebrat si osobně, že nejsem vybrán. Mě osobně se stalo, že jsem byla vybrána na podruhé. Je důležité nevzdat se po prvním neúspěchu a jít si za svým.
Nikol Dobrá