Jak dlouho se jídlo jí, tak dlouho se připravuje, říká Blanka Hanzelová

Blanko, jak jste se dostala ke zdravému vaření?

Kvůli sobě, chci tu být ještě dlouho. A potom snaha, aby manžel začal také žít zdravě. To se mi nepovedlo (smích). Tak jsme si počkala na svoje dvě děti. A ty jsou vděčné. Snědí vše, co jim uvařím.

 

Máte vlastní recepty?

Mám svoje vlastní upravené recepty. Jedna moje holčička má zkřížené alergie i intolerance. Má bohužel i atopický ekzém a má takové vychytané dietetické postupy. Zároveň si přeji, aby jedla to, co jedí ostatní.

 

V čem je zdravé jídlo jiné?

Je tam méně cukru. Stačí ubrat o třetinu. Dále nahradíme jednu třetinu mouky za špaldovou mouku. Tu doporučuji pro začátečníky. Ta snese vše. Má takovou ořechovou chuť. Můžete jí použít na sladko i na slano. Mám vyzkoušené, že spolu s　odebráním soli o třetinu skoro nikdo nic nepozná a zároveň je to velký pokrok. První krok je určitě míň soli, míň cukru a nahradit část pšeničné mouky.

 

Zní to velmi jednoduše. Proč se toho každý tolik bojí, vařit zdravě?

Většinou jdou na to lidé z druhé strany. Snaží se nakoupit nové ingredience, nové pochutiny a ona není záruka, že to lidem bude chutnat. Spíše je to odradí.

 

Proč méně solit?

Je to bílý jed. Soli je všude hodně. Proto nám chutnají brambůrky a podobné věci. Když trochu odebereme, jídlo je lepší, vyniknou jiné chutě a hlavně nezatížíme ledviny.

 

Vaření je váš koníček, jde to na vás vidět. Ale co děláte, když nevaříte?

Jsem právník. Externí právník pro různé obce a větší organizace a zároveň školím třeba ředitele sociálních zařízení. Cestuji po celé republice. Je to takové One Woman Show (smích).

 

Začíná jaro. Poraďte mi nějaký jednoduchý recept.

Nejprve je opravdu důležité vyjít ven, do přírody. Ta má v sobě spoustu bylinek, rostlinek a dobrot. Tam si můžete utrhnout fialku, ta je velmi dobrá. Sedmikráska je trochu hořká, ale ideální je medvědí česnek a třeba pažitka. Důležité je vše omýt, protože nikdy nevíte, co na to napadalo. Všechno to doma posekáme a dáme do zakysané smetany. Nebo si vezměte čtverec bavlněné látky, klidně vystřihnout z dětské pleny. Doprostřed si dejte tymián, petržel, česnek a bobkový list. Svážete to ranečku a máte založeno na výbornou zeleninovou polévku. Máte pytlíček, který vložíte do závěrečného vývaru, a stane se zázrak. Krásně se to rozleží a je to náhrada maggi a bujónu.

 

Nastal obrat v tom, že se lidé zajímají o to, co jí?

Lidé se přestali stydět mít rádi i něco jiného, než uzené z udírny, což je ale také super! Ale proč si k tomu nedát zeleninu? Jíme všechno, jsme všežravci, ale trošku jsme na to zapomněli. I takové přirozené věci, jako jsou jáhly, proso, čočka. Každý si řekne, že jí musí nechat čtyři hodiny bobtnat. To už není pravda, třeba červená čočka je použitelná hned a za čtvrt hodiny máte polévku. To jsou úžasné věci, které jsme tady neměli, a už tu jsou. Jde jen o to, je vyzkoušet.

 

Máte nějaký svůj systém, nebo pravidlo vaření?

Mám jednoduché pravidlo: Jak dlouho se to jí, tak dlouho se to vaří. Mám dvě děti a manžela. Jsme oba živnostníci. Chceme jíst domácí jídlo a zároveň nás moc nebaví to všechno kolem. Dlouho nakupovat, zpracovávat, čekat až se to uvaří. Navíc čím déle to vaříte, tím suroviny ztrácí to, co tam má zůstat.

Eva Fruhwirtová