Jádro na mě zbylo, svěřila se Drábová studentům

Součástí jaderné maturity, která se konala 12. – 14. června v elektrárně Dukovany byla přednáška Dany Drábové a její setkání se studenty.

Dana Drábová se ve své přednášce věnovala využití jaderných technologií. Ani si neuvědomujeme, ve kterých odvětvích se jaderné technologie používají. Není to pouze energetika, ale také jiné části průmyslu. Šampionem je medicína. Například radioterapie využívající se při léčbě rakoviny má méně vedlejších účinků než  chemoterapie.“  Z několika čísel, která v přednášce zazněla, si studenti zapamatovali například toto přirovnání: 1 kg kostka uranu nahradí 3000 tun černého uhlí.

V další části se Dana Drábová věnovala vývoji jaderné energetiky. Jaderné elektrárny se začaly stavět v 50. letech 20. století. Boom nastal v 70. letech, což souvisí s ropnými krizemi. Do dějin jaderné energetiky se negativně zapsaly tři havárie.  Roku 1979  Three mile Island v USA, roku 1986 Černobyl, což byl nejhorší scénář jaderné havárie, obrovský šok a také zdvižený prst, což se odrazilo se na tom, že dvacet pět let se nic vážného neobjevilo, a rok 2011 kdy vlivem extrémní nepřízně přírody byly poškozeny čtyři reaktory ve Fukušimě.

Nesmíme si plést hrdost s pýchou

„Zemí, které umí provozovat jaderné elektrárny, není mnoho. V České republice máme padesátiletou historii toho, jak projektovat, stavět a provozovat jadernou elektrárnu. Můžeme být na to hrdí. Ale pozor, nesmíme si to plést s pýchou.“  Na celém světě je v provozu celkem 437 bloků v jednatřiceti zemích. Ve výstavbě je šedesát osm bloků. Z toho jich je patnáct rozestavěno více než patnáct let. Největší provozovatel jaderných bloků je nyní USA. „Za dvacet let se Americe vyrovná Čína.“

Paní Drábová, jak jste se dostala k jádru?

Po přednášce přišel prostor pro dotazy studentů.  Hned se zvedla první ruka s dotazem, jak to vypadá s budoucností Temelína? Dana Drábová se pustila do rozsáhlé odpovědi. „Když se rozhodneme pro dostavbu, tak kolem roku 2060 budeme mít zdroj, který pokryje 20 % spotřeby České republiky. Musíme si však uvědomit, že hodnota není jenom finanční. Elektřina má nejen cenu, ale i hodnotu. Elektřina je veřejný statek. Když se podíváme do Evropy, nikdo nestaví bloky kvůli základnímu finančnímu zatížení. V Německu dokonce spouštějí uhelné elektrárny, protože mají supernízké provozní náklady.  Můj osobní pohled – musíme vědět, co chceme, tedy to, zda chceme spolehlivý zdroj elektřiny, nebo zdroj, který není levný, ale je předvídatelný, nebo zdroj, který má vydělávat?

Další otázka se týkala názoru na rozhodnutí Angely Merkelové, která se postavila proti jaderné energetice. Dana Drábová odpověděla jednoduše a věcně: „Je to jasná reakce na názor veřejnosti, která jadernou energetiku nechce. Kdyby u nás byla veřejnost proti, také by političtí představitelé změnili svůj postoj.“  Předseda Občanské bezpečnostní komise Bořivoj Župa doplnil, že v okolí dukovanské elektrárny je dlouhodobě 70% akceptovatelnost (tedy názor lidé pro jádro), kdežto v Německu je těchto sedmdesát procent proti.

Jedna z posledních otázek byla jednoduchá, přesto zbystřili všichni: Jak jste se dostala k jádru? „Když jsem byla malá, chtěla jsem být veterinář. Rodově jsem sedlák, děda vstával ve tři ráno, šel do práce, odpoledne se vrátil a šel na pole. Víte, ale musíte mít štěstí na lidi, a to já jsem měla. Na gymnázium jsem měla výborného fyzikáře a na základní škole výborného matikáře. Pak jsem si vybírala z technických oborů tak, aby tam nebylo technické kreslení. A jádro na mně tak nějak zbylo. Ale musím říct, že doteď mě to stále baví.“