To však nebude lehké zařídit, nyní se totiž celosvětově z jádra vyrobí jen 11 procent energie.

Většina obyvatel planety Země se jaderných elektráren už dávno nebojí, velká část z nich jejich výstavbu a rozvoj dokonce i podporuje, současných výrazných změn ve výrobě elektřiny však jaderná energetika přesto nedokáže využít tak, jak by měla. Takový je aspoň názor generální ředitelky Světové jaderné asociace Agnety Risingové.

Ta proto v polovině září vyslovila přání, aby reaktory ve světě už v nejbližší době začaly růst podobným tempem, jako tomu bylo třeba v osmdesátých letech: do roku 2020 se mají globální výrobní kapacity elektřiny z jádra zvýšit o 50 gigawatthodin, do roku 2050 pak o dalších 950 gigawatthodin. Pokud by se tyto predikce Světové jaderné asociace podařilo přenést do praxe, muselo by v příštích pěti letech ve světě vzniknout 25 nových Temelínů.

Aktuální trend je však spíše opačný. Řada zemí totiž v současnosti od jádra ustupuje. Omezovat jej v dohledné době začne Francie, Německo s ním má v plánu skoncovat dokonce definitivně a jisté není ani to, kolik elektráren se do provozu vrátí v Japonsku.

Podle Risingové je pro rozvoj jaderné energetiky zásadní především to, aby vlády jednotlivých zemí výrazně zliberalizovaly podmínky pro výstavbu nových bloků. Podstatné je však také další prohlubování a zkvalitňování bezpečnostních opatření i nalezení investorů, kteří budou nové reaktory ochotni financovat.