Honza Kabelka si opravil motocykl po mámě a objel s ním Česko. Svou jízdou pomohl i seniorům

Pincek nebol-li fichtl, tak se lidové říká motocyklu JAWA Pionýr s kubaturou 50 cm3. Kde jste si ho pořídil?
Patřil mé mámě. Od mala mě bavila technika a motory, takže jsem si ho spravil a už jako malý jsem na něm chtěl jet někam hodně daleko. Jezdil jsem na různé víkendové výpravy do okolí, ale můj dětský sen byl trochu jiný.

Splnil jste si svůj dětský sen a v covidovém roce 2020 jste vyrazil na cestu kolem České republiky. A ještě jste to spojil s pomocí Diakonii ČCE. Jak vás to napadlo?
Tak trochu za to může covid. Do zahraničí se na dovolené moc nejezdilo, tak jsem si naplánoval týdenní cestu po české krajině, aby jich pořádně poznal ze sedla motocyklu. Místo do italských Benátek jsem strávil dovoleno víc dobrodružně. Shodou okolností jsem se před cestou potkal s paní ředitelkou Diakonie z Myslibořic a vznikl společný nápad. Touto cestou upozorním na projekt Diakonie - stavba nového domova pro seniory v Novém Městě na Moravě, který je určen především lidem trpících Alzheimerovou chorobou. Podařilo se od dárců vybrat přes 30 000 korun, které přispěly na pořízení rehabilitačního přístroje do nového domova.

Podle čeho jste plánovat trasu?
Měl jsem na to týden, takže jsem si rozplánovat cestu tak, abych denně ujel 200 km. Trasu jsem měl pečlivě připravenou, ale pak jsem to bral různě, polními i lesními cestami, tak jak mi to zrovna přišlo do cesty, nebo když jsem někde zapomněl zabočit a tak (smích). Vyrazil jsem z Myslibořic proti směru hodinových ručiček, přes Pálavu na sever přes Beskydy, Jeseníky, dále na západ přes Krkonoše, jižní Čechy a zpátky na východ.

Vy jste nejel podle navigace?
Kdepak! Mám starý autoatlas Československa a jel jsem podle něj. Bylo to větší dobrodružství než podle moderní navigace.

Kde jste nocoval?
Vezl jsem si s sebou takovou plachtu jako přístřešek. Vešel se tam pionýr i já. Když jsem potřeboval třeba dobít telefon, tak jsem spal v kempu, ale jinak tam, kde to šlo, v přírodě, u lesa.

Honzo, trochu intimní otázka – nebolel vás zadek?
(Smích). Čím déle jsem jel, tím to bylo lepší. Nejhorší jsou první dva dny, to máte stejné jako na kole.

Co vás na této výpravě zaujalo, co jste si uvědomil nebo na co rád vzpomínáte?
Českou republiku z většiny obklopují hory a máme tady úžasnou přírodu. Během jednoho týdne jsem viděl, jak se mění krajina. Na Znojemsku rovinky, pak Valašsko, u Beskyd se to zvedalo a pokračovaly další kopce a hory. Jednám slovem bych naši zemi popsal jako rozmanitou.

Řešil jste po cestě nějakou poruchu?
Ani ne, až jsem z toho byl trošku zklamaný (smích). Čekal jsem, že budu pořád něco opravovat a já jsem ani kolo nepíchl.

Máte v hlavě plán na další podobnou výpravu?
Nejsem ještě rozhodnutý. Ale vzhledem k tomu, že Pionýr je československé výroby, tak se nabízí cesta po bývalém Československu. Uvidíme…

Děkuji za rozhovor!
Eva Fruhwirtová