František Bublan: Můj pohled na budoucnost elektrárny

Psal se rok 1968, rok pražského jara, ale také rok okupace naší republiky vojsky Varšavské smlouvy. V tomto roce se také rozhodovalo o výstavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Byl jsem v té době studentem třebíčského gymnázia a biologii nás učil pan profesor Šilhavý, všemi známý a uznávaný odborník a milovník přírody. Ten nás také v té době vyburcoval k podpisu petice, kterou jsme vyjádřili nesouhlas se stavbou jaderné elektrárny v prostoru obcí Heřmanice, Skryje a Dukovany. Důvodem k sepsání této petice nebyl odpor k jaderné energii, ale obava o zánik vzácné flóry na Mohelenské hadcové stepi, která se nachází na náhorní plošině nad řekou Jihlava. Pan profesor Šilhavý byl přesvědčen, že vybudováním Dalešické přehrady, která má nezbytný technologický význam pro chlazení, dojde ke změně klimatu a vzácné rostliny a živočichové, kteří žijí na tomto malém úseku, zahynou a tento unikátní přírodní koutek zanikne. Bylo to samozřejmě donkichotské snažení, bez jakékoliv reakce, přehrada se vybudovala, elektrárna se postavila a od té doby už uplynulo ve vodním díle mnoho a mnoho vody. Tuto malou epizodku bych vůbec nezmiňoval, kdyby nedošlo k mému setkání s panem profesorem po více než 40 letech. Bylo to několik měsíců před jeho úmrtím a při jedné takové návštěvě mně připomněl tuto petici a dodal k tomu velmi překvapivá slova: „Vzpomínáš na náš odpor ke stavbě Dalešické přehrady? Já jsem se tenkrát mýlil, hadcová step zůstala zachována, příroda se přizpůsobila novému klimatu a přežila.“ Tato myšlenková vzpomínka se mi vybaví vždy, když stojím před úvahou, zda podpořit jakýkoliv technologický vývoj, který pomáhá lidem a zda to není v rozporu s přírodními zákony a kvalitou života občanů, kteří žijí v bezprostřední blízkosti s novým zařízením. Význam JE Dukovany pro naši ekonomiku a energetickou bezpečnost je nesporně obrovský a nezpochybnitelný. Více než 350 mld. kWh vyrobených od roku 1985, přední místo ve světových tabulkách hodnotících bezpečnost zařízení, technická vyspělost zaměstnanců a další ukazatele hovoří jasně. Je to velmi dobrá elektrárna a pánbůh zaplať za ni. Teď jde o to, udělat ten druhý krok, který udělala příroda na hadcové stepi – přizpůsobit kvalitu života tomuto prostředí. Je na nás, abychom dokázali podpořit rozvoj obcí v nejbližším okolí elektrárny, aby to byl plnohodnotný život s dokonalou infrastrukturou, možností dalších investic, turistického ruchu na okraji krásné Vysočiny a pocitu bezpečí. Vážím si činnosti Nadace ČEZ, která podporuje obecní zájmy a výstavbu sportovních a jiných zařízení, ale přivítal bych navíc větší podporu ze státního rozpočtu jako kompenzaci za přítomnost tohoto zařízení. Již dvakrát jsme se o to v parlamentu pokoušeli, zatím bohužel bez kladného výsledku. Snad nastanou lepší časy. Podporuji případnou výstavbu dalšího jednoho, nebo dokonce dvou bloků, ale nesmíme opět zapomenout na tu druhou stranu mince. Tento projekt musí být doprovázen podporou výstavby potřebné infrastruktury, aby nedošlo k tomu, co nastalo v Třebíči v 80. letech, kdy se počet obyvatel díky stavbě JEDU zvýšil o 10 000 a obchodní a dopravní sítě neodpovídaly tomuto nárůstu. Jsem přesvědčen, že investice ČEZu do rozšíření elektrárny by pomohly zmírnit již tak vysokou míru nezaměstnanosti v okrese. A poslední poznámka se týká bezpečnosti jaderného zařízení, o které nepochybuji, ale musíme být připraveni na vše. Proto jakékoliv snahy o rušení policejních a hasičských služeben v krizovém pásmu JEDU jsou nepřípustné a snižují pocit bezpečí a tím i kvalitu života v této oblasti. Integrovaný záchranný systém máme dobře propracovaný, častá cvičení to dosvědčují, je třeba jej zachovat a ještě vylepšit. Dostatek energie patří k bezpečnosti státu, nelze ji však vyrábět za každou cenu, ale s ohledem na obecné blaho a život těch, kterých se výroba bezprostředně dotýká. Při každé návštěvě JEDU obdivuji čistotu a pořádek v zařízení, nádherné chodníky a komunikace, profesionální jednání zaměstnanců a mohu říci i určité pohodové klima pracovního prostředí. Když tyto atributy přeneseme i do zmíněného regionu, nebude zde život ve stínu chladicích věží, ale život ve stále rozkvétajících obcích, krásných, jako ta hadcová step.

František Bublan