Pozici globálního hegemona však Francie už brzy dobrovolně opustí. V jejím energetickém mixu totiž přednost dostane energie z vody, větru a slunce.

Pařížské národní shromáždění obrat v energetické politice schválilo na konci července. Podle nových předpisů se už nemají po roce 2025 francouzská jaderná zařízení na výrobě elektřiny podílet 75 procenty, ale nově jen 50 procenty.

Společnost v zemi galského kohouta je v otázce výroby elektřiny z jádra dlouhodobě rozdělená. Současná politická garnitura však už před volbami deklarovala, že omezení jaderných kapacit je jedna z jejích priorit.

Nová energetická legislativa zároveň počítá s rapidním snížením emisí skleníkových plynů i s výrazným poklesem spotřeby energií. Ta má být v roce 2025 o 50 procent nižší než v roce 2012.

Francouzští zákonodárci si od nové legislativy slibují, že obrat v energetické politice zajistí až sto tisíc nových pracovních míst. Kritici však upozorňují, že je nutno počítat s tím, že o práci zároveň přijdou tisíce stávajících zaměstnanců jaderných elektráren.

Největším výrobcem jaderné energie na světě jsou Spojené státy, v přepočtu vyrobené elektřiny na hlavu však severoamerickou velmoc předstihuje právě Francie. Ta v současnosti provozuje 58 reaktorů v 19 elektrárnách.