Do loupežnických skal Třebíčska
V České republice se nachází mnoho lokalit, o nichž kolují zvěsti pravdivé i nepravdivé, že v nich přebývali loupežníci zvaní lapkové, zbojníci považovaní sice za hrdinné ochránce poddaného lidu ale náturou si s prvními nezadali, a raubíři, kteří pro mrzký peníz neváhali i vraždit nebohé pocestné, kupce či zámožné šlechtice.
Pojďte se s námi vydat do jedné oblasti, která tímto způsobem obživy lumpů není až tak známá, ale v ústním podání koluje z generace na generaci. Navštivte s námi část Přírodního parku Třebíčsko, který byl v roce 1983 vyhlášen Oblastí klidu. Nachází se v severní části Třebíčské kotliny na sever od okresního města Třebíč a sahá až po výrazný svah u obce Rudíkov. Tato oblast je charakteristická nepravidelnými plochami polí, roztroušenými remízky, lesíky, balvanitými ostrůvky a rybníky.
Třebíčský masív představuje rozsáhlé magmatické těleso trojúhelníkovitého tvaru složeného z amfibolicko-biotitické žuly, syenodioritu nebo syenitu. Na modelování skalnatých pahorků (hrobek), skalnatých útvarů zv. kamenná stáda i soliterních kamenných balvanů se podílelo několik vlivů. Především vznikaly intenzivním rozpadem žulosyenitů vystavených snosu na místě výskytu.Významně se uplatnilo i mrazové zvětrávání v ledových dobách starších čtvrtohor, dále tzv. exfoliace, což je postupné odčleňování tenkých horninových slupek a v neposlední řadě i lidská činnost jak je vidět na snímku pracovně mnou nazvaném „Hamburger“, kde je zřejmá snaha kameníka o rozštípení obrovského balvanu několika klíny.
Nástupním místem je vlaková zastávka Rudíkov, nacházející se na železniční trati
č. 232 vedoucí ze Studence do Křižanova. Přijedete-li sem autem, můžete ho odstavit u opuštěné staniční budovy Rudíkov.
Vydejte se polní cestou, kterou chodí občané z Rudíkova na svůj motoráček. Nejděte však po ní dále než za poslední domek s oplocenou zahradou. Za plotem zabočíte vlevo po cestičce, která vás dovede přes koleje místní lokálky. I když tu vlak nejezdí příliš často, dejte si při přecházení tratě pozor. Odtud půjdeme po okraji lesa do míst, kde začíná prameniště bezejmenného potůčku. Dojdeme až na závěr údolíčka a teprve potom se ponoříme vpravo
do nízkého lesa, kde se nachází malé město velkých skal lemovaných břízami, smrky a borovicemi. Spíše než loupežníci se tu prý ukrývali mladíci, kteří odmítali vojenskou službu pro císaře pána.
Pro ty, kdo má k dispozici GPS, uvádím souřadnice této lokality: 49° 17´ 39.274´´ N a 15° 57´ 22.345 E.
Severovýchodně od obce Rudíkov najdete takřka na každém vyvýšeném hřbetu zajímavou skupinu skal, které byly dříve neprávem považovány za bludné balvany zapomenuté tu ustupujícím ledovcem. Na každém z okolních ostrůvků objevíte balvan, který vám může připomenout např. hlavu velemloka, slona s kupírovaným chobotem, žábu, koňské sedlo a dokonce skálu co na vás vyplazuje jazyk!
Až se nabažíte kamenné zoologické zahrady, nastavte si na přístroji souřadnice:49° 17´ 21.95´´ N a 15° 57´ 26.07´´ E a šipka vás dovede k nedávno zbudované retenční nádrži Heradka, kde můžete ze sebe spláchnout pavučiny, jehličí a klíšťata. K orientaci Vám pomůže i Turistická mapa č.84 – Velkomeziříčsko, sektor D1.
Nejvhodnější doba pro návštěvu těchto míst je podzim, a to z důvodu snadnějšího pohybu mezi jednotlivými ostrůvky.
Text i foto: Ing. Rostislav Novák
Fotogalerie
