DISTING - firma, která obléká elektrárnu

„Začali jsme v roce 1994 výrobou pracovních oděvů, to byla moje parketa, původním povoláním jsem oděvářka.  Absolvovala jsem Střední průmyslovou školu oděvní v Prostějově, zažila jsem OP Prostějov v plné síle, a tam jsem získala nejvíc praxe. Poté jsem studovala na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci, na textilní fakultě oděvní směr, se zaměřením na stroje a technologii,“ začala svůj příběh Marie Cafourková.

Vzpomínáte si na začátek spolupráce s Jadernou elektrárnou Dukovany?

Ano, našívala jsem nejdříve jen kapsy na montérky dodané ze skladu ČEZu, a pro kontrolované pásmo jsme šili bílé trenýrky. Tenkrát se nedalo ještě vše sehnat jako dnes. Tak jsme bílé trenýrky pro kontrolované pásmo šili na zakázku. V roce 1998 bylo vypsáno výběrové řízení na pracovní oděvy pro ČEZ. Protože v té době jsme pro ČEZ už dost šili, velmi mi na tom záleželo, a dala jsem si hodně práce s nabídkou.  Zakázku jsme nakonec vyhráli. Bylo to v obrovské konkurenci dalších tuzemských i zahraničních firem.

Koho jste v elektrárně oblékali?

V první fázi jsme pro ČEZ šili šedé pracovní oděvy (montérky) pro sekundární okruh, a bílé pro laboratoře. Později jsme se ve spolupráci s bezpečnostním technikem zaměřili na oděv pro primární okruh (tak zvané kontrolované pásmo). Tak původní bílé obleky s červenými pruhy byly nahrazeny kombinézou ve žluté barvě.

Proč právě žlutý?

Tato barva spadá do normy 471, to znamená do skupiny se zvýrazněnou viditelností.  

Vy jste autorkou žluté kombinézy a dokonce ji máte zapsanou jako průmyslový a užitný vzor.

Dali jsme dohromady první kombinézu a tento model fungoval od roku 1999, tzn. víc jak deset let. Průběžně jsme oděv vylepšovali jak z hlediska dostupnosti nových materiálů, tak i z hlediska technologického zpracování. V roce 2012 jsme si nechali KP kombinézu - inovovaný vzor -  zapsat na Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze jako chráněný „Užitný vzor“, a také „Průmyslový vzor“. Kladli jsme důraz především na fyziologický komfort nositele. Lidé v kontrolovaném pásmu pracují ve vysokých teplotách a při vstupu do KP neexistuje jiná varianta, něž  si tu kombinézu obléct. Musí být přizpůsobená tak, aby v ní měli pohodlí. Zvolili jsme třeba jiný typ rukávu. Místo hlavicového jsme udělali klínové rukávy a do podpaží jsme všili úplety, aby to při zvednutí ruky při práci pružilo, a bylo prodyšné. Další novinka je to, že jsme do zadního dílu kombinézy vložili neobvykle v příčném směru také úplet. Má podobnou funkci jako vylepšené rukávy, když se ohnete, tak to netáhne v rozkroku.

Co v tuto chvíli dodáváte co do Jaderné elektrárny Dukovany?

Hlavně žluté overaly pro kontrolované pásmo, pak bílé oděvy- košile, kalhoty, pláště atd. Šijeme oděvy i pro Temelín, a v současné době se nám podařilo zrealizovat první dodávky i pro jaderné elektrárny na Slovensko.

Kolik máte zaměstnanců?

V současné době máme 75 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr a nějakých 15 zaměstnanců na dohodu o provedení práce – z důvodu vykrytí nárazových termínovaných zakázek.

Co se týče vybavení, máte nějakou speciální technologii?

Určitě se ráda pochlubím, že se nám podařilo v roce 2014 konečně pořídit supermoderní stříhárnu. Bylo to vlastně i nutností, protože jak skončilo OP Prostějov, tak už nenajdete skoro nikoho, kdo by práci střihače zvládnul. Takže jsem donedávna řezala na pile a kreslila polohové plány sama.

Plně automatická stříhárna byl můj sen už dávno, ale nebyly na to finanční prostředky ani vhodná doba. Český trh tenkrát zaplavily levné oděvy z východu, kterým se nadalo konkurovat. Až v posledních dvou třech letech jsme zaznamenali oživení a nárůst zakázek v oděvní oblasti, tak jsme „šli do toho“, a střihárnu s částečným financováním z dotačního programu „Inovace“ jsme pořídili. 

Jde o velmi moderní stříhárnu, která funguje na podobném principu současných CNC strojů. V kanceláři na PC ve speciálním programu vytvořím střihové konstrukce, v dalším - polohovacím programu sestavím polohové plány, a po síti pošlu soubory do cutteru. Ten pak obsluhují zaškolení zaměstnanci, kteří navrství tkaninu a spustí plně automatický výřez dílů – už bez kreslení střihů na látku, a hlavně bez rizika úrazu. Tím se ušetří nejen hodně času, ale také materiálu, a hlavně se vyloučí i možnost udělat chybu. Výřez je naprosto přesný.

 Šicí dílnu máme vybavenou vlastními stroji. Používáme jedno jehlové stroje převážně značky JUKI, dále máme několik speciálních strojů, automatů a poloautomatů. V letošním roce máme v plánu obnovit strojní vybavení šicí dílny za nové moderní výkonnější a  přesnější  stroje. Opět chceme využít i dotací, tentokrát z programu „Technologie“. 

 Eva Fruhwirtová