Svoji první výstavu fotografií, na kterých zachycuje konstrukce elektrického vedení, měla Dana Nováková letos v prostorách vstupu do elektrárny. V těchto konstrukcích si nalezla svůj nový poetický svět.
Dana vystudovala architekturu na Technické univerzitě v Liberci, fotit začala na střední škole a stále v tom pokračuje. Jako architektka pracuje v Brně, navrhuje rodinné domy a podílí se také na rekonstrukci zámku.
Proč sis jako svůj hlavní fotografický objekt vybrala právě elektrické konstrukce?
Začalo to v době, kdy jsem se připravovala na talentové zkoušky na architekturu. Hledala jsme něco blízkého, něco co by mě mohlo ovlivnit, téma, kterým bych se mohla zabývat. Líbil se mi zvuk elektrického vedení. Natáčela jsem videa a z nich jsem vytahovala fotky a postupně jsem se k fotografiím drátů propracovala. Na univerzitě jsem pak tuto tvorbu rozvíjela v ateliérech.
Jak na tvé fotky reaguje okolí?
Reakce jsou různé, někomu se líbí, někomu ne.
Uvažovala jsi někdy o tom, že budeš své fotky vystavovat?
Přemýšlela jsem nad tím, ale tak jsem to nějak nechávala plynout. Měla jsem pocit, že na výstavy moje tvorba musí uzrát. Pak přišla nabídka z elektrárny. Během čtrnácti dnů jsem připravila výběr fotek a výstava byla na světě.
Bylo těžké fotky vybrat?
Hodně těžké. Ale přimělo mě to k tomu, abych si utřídila fotky, které už fotím skoro deset let. Na což jsem neměla nikdy čas. Udělala jsem si pořádek nejen v archivu, ale utřídila jsem si i svoje myšlenky.
Co ti fotografování přináší?
Stále nový pohled na svět. Je dobré si vytvořit ten svůj. Moje fotky mě inspirují a ovlivňují i v architektonické tvorbě. Tato symbióza se projevila, když jsem zpracovávala diplomovou práci. Z té je to zřetelné.
O co konkrétně šlo, jaké bylo téma tvé diplomové práce?
Rehabilitace centra Dukovan. Architektonicko-urbanistická studie středu vesnice a její ideální podoba. Jinými slovy, jak by mohly Dukovany hezky vypadat.
Vystudovala jsi architekturu a také se jí věnuješ. Co tě vedlo na tento obor?
Studovala jsem obchodní školu, ale během studia jsem si uvědomila, že to není ta správná cesta. Přišly nějaké impulsy z okolí, a protože mě bavila tvůrčí práce, zvolila jsem tento obor. Je zajímavé vytvářet a ovlivňovat prostředí kolem sebe. Podílím se na tvorbě různých míst v celé republice.
Architektura je krásné řemeslo a zároveň umění. Máš oblíbené stavby?Které se ti líbí?
Mám ráda industriální stavby, lidovou architekturu a stavby Le Corbusiera.
Přesto, že pracuješ v Brně, tak bydlíš v Dukovanech. Jak je vidíš očima architekta?
Dukovany jsou obec s velkým urbanistickým potenciálem a mohly by být malebná vesnice, kam se každý rád podívá. Ještě nenadešel čas k využití této možnosti, ale věřím, že se to změní.
A v Dukovanech chceš zůstat?
Ano, líbí se mi na venkově a Dukovany jsou zasazeny v krásné přírodě. Město je fajn, ale potřebuji svůj klid. Mám to tady ráda.