Češi dominantně podporují čisté energetické zdroje

Masivně proto podporují jaderné a obnovitelné zdroje a jejich kombinaci. Naopak uhlí má podle nich jen relativně malou perspektivu.

Silnou podporu bezemisních elektráren v minulém roce umocnila ruská agrese na Ukrajině. Podpora rozvoje jaderné energetiky a vodních, fotovoltaických či větrných elektráren v důsledku energetické krize vzrostla na podzim roku 2022 na historicky nejvyšší úrovně. Aktuálně se růst zastavil, přesto podle výsledků z letošního května podporuje rozvoj jaderné energetiky 70% a rozvoj obnovitelných zdrojů dokonce 74% respondentů. Ti nejsou omezeni na podporu jediného zdroje, ale mohou jich podpořit víc.

 

„Navzdory určitému uklidnění energetické krize, přetrvává velmi vysoká podpora jádra i obnovitelných zdrojů. V očích většiny veřejnosti se nevylučují, ale doplňují, respondenti vyjadřují podporu oběma. Většina oslovených (53%) vidí budoucnost české energetiky v jejich kombinaci,“ vysvětluje Miloš Rybáček, jednatel agentury IBRS.

 

Téměř čtyři pětiny dotázaných (79%) zároveň uvádí, že dění na Ukrajině spíše či výrazně ovlivňuje dění v energetice. Respondenti se obávají, že v případě ztráty energetické soběstačnosti by došlo k prudkého růstu cen (78%) či ohrožení stability dodávek elektřiny (60%). Navzdory tomu je ale podpora rozvoje uhelných zdrojů, které zatím tvoří významnou část českého energetického mixu, jen velmi nízká (3%). Nejvyšší preference má naopak jádro.

 

„V jedné z otázek měla každá respondentka či respondent k dispozici 10 bodů a měli je rozdělit mezi jednotlivé výrobní zdroje podle toho, jaký by měly mít podíl na celkové výrobě elektřiny v ČR v roce 2030. První místo obsadily s 3,9 bodu jaderné elektrárny, následované obnovitelnými zdroji (3,3 bodu),“ doplňuje Miloš Rybáček.

 

 

Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé České republiky starších 18 let, vybíraných kvótní metodou formou osobních rozhovorů s přímým zápisem pořízených dat do notebooku (CAPI) podle standardů ESOMAR.