Z elektrárny

Chvilka poezie

21. 10. 2020

Veršování jednoho z našich energetiků pro povznesení nálady a odlehčení současné situace.

Každé ráno autem jedu,

moje cesta vede k EDU.

 

Zasáhne mě pocit svěží,

když vidím, jak se pára valí z věží.

 

Auta se na parkovišti tlačí,

kapacita sotva stačí.

 

Před vrátnicí fronta sílí,

hodná paní info sdílí.

 

Říká to klidnými slovy,

všichni odložte si všechny kovy.

 

Všichni jdou pak stejným směrem,

až odpípnou je teploměrem.

 

A teď už se jen umýt gelem,

a postavit se práci čelem.