Dvacetiletá Andrea Klementová má na svém kontě několik umístění v zimním plavání z mistrovství světa. Vloni v polském Hlohově získala 4. místo ve volném způsobu a v motýlku. Ve své kategorii si vyplavala dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili, v letošním mistrovství světa v Samoëns ve Francii zase dvakrát 4. místo.
Na kontě má pět stříbrných a dvě bronzové medaile ze své kategorie. Je také letošní mistryní republiky v zimním plavání ve stylu prsa i ve volném způsobu a navíc se pyšní oceněním Sportovec města Třebíče. V říjnu přeplavala Dalešickou přehradu.
S plaváním začala Andrea Klementová na základní škole. Chodila na Základní školu Bartuškova v Třebíči, která má jako jediná bazén. „Plavali jsme v tělocviku, pak jsem chodila i mimo něj a učitelé mi říkali, že bych mohla pokračovat. Tak jsem se přihlásila na Lagunu do plaveckého oddílu,“ vzpomíná Andrea. Rozdíl mezi klasickým bazénovým plaváním a tím zimním je podle ní velký, především v přípravě. Nedávno si také zkusila další disciplínu – dálkové plavání. „Ještě mi zbývají akvabely,“ směje se. Nedá se uplavat v zimně venku to stejné, jako když plavete v bazénu. Základem je dýchání. Pro Andreu není jednoduché skloubit bazénové a zimní plavání. „Obojí je časově náročné. Když mám dva tréninky v bazénu denně a když bych se chtěla jít ještě koupat, otužovat ven, tak na to není moc času,“ svěřuje se.
Počítáte si uplavané kilometry?
Plavci si také počítají kilometry, vedou si deníky. Ale já to moc neřeším, i když bych asi měla. Extra času tomu nevěnuji. Když se mě někdo zeptá, kolik kilometrů naplavu za rok, tak to nevím (směje se).
Kde se vzal nápad přeplavat Dalešickou přehradu?
Může za to paní senátorka Hana Žáková. Byli jsme zrovna spolu, když mi volal ředitel zimního plavání z Prahy Tomáš Prokop s tím, jestli bych neměla zájem o nějaké zimní přeplavby. Myslím, že to byl Severní ledový oceán. A já jsem mu řekla, že to je na mě moc narychlo, že nemám natrénováno a byla jsem z toho taková překvapená. Tak se mě paní senátorka zeptala, co se stalo. Zmínila se mi, že se kdysi někdo pokoušel přeplavat Dalešickou přehradu a že na to nedošlo. Napadlo nás, že bych to mohla zkusit já. Paní senátorka to vše začala zjišťovat, co by bylo potřeba za povolení, a najednou jsme měli termín. Bylo to rychlejší, než jsem čekala.
Jste tedy první, kdo Dalešickou přehradu přeplaval?
První podle oficiálních pravidel. Ale zřejmě bylo plavců víc. Vím, že ji přeplaval sportovec Štěpán Dvořák z Třebíče. Ten se přišel na mě podívat. Přehradu možná přeplavaly desítky lidí, ale moje plavba bude oficiálně zaznamenaná jako první v Českém svazu plaveckých sportů.
Plánujete zdolat další výzvu?
To byla slova všech – jestli se chystám přeplavat La Manche. To teď neumím říct. Aktuálně ne, ale když to přijde, tak se tomu nebudu bránit. Uvidím, co přijde. Někdy je lepší neplánovat. Přeplavat Dalešickou přehradu jsem taky neměla v plánu.
Sport je váš život, dokonce ho studujete v Brně na Masarykově univerzitě. Máte čas ještě na něco dalšího?
Momentálně mě nejvíce zaměstnává plavání a škola. Mám ráda všechny sporty, zvláště ty zimní. Ráda lyžuju.
Vy jste takový zimní tvor…
Přesně. Všechno se sněhem, ledem a zimou, to mi je blízké.
Máte inspiraci v rodině?
Když jsem vyhrála mistrovství v zimním plavání, tak jsem pak přijela za babičkou a dědou a byl tam i táta. Zrovna se dohadovali, po kom to mám (smích). Mamka s babičkou nikdy moc nesportovaly. Děda hrál soutěžně hokej. Táta má rád plavání, rád jezdí na kole.
Tak nějaké základy tam jsou…
To asi ano, ale doufám, že neplavu jako táta (smích). On se mě občas ptá, chce v plavání poradit. A když mu to řeknu, tak si to udělá po svém. Je to sranda.