S Irenou Rybníčkovou o spolku Vrátka

Sociální podnik Vrátka vznikl v roce 2008 s cílem podpořit lidi se zdravotním znevýhodněním jejich zapojením do pracovního procesu. Nabízíme jim pracovní příležitosti v našich provozovnách, jako jsou kavárna, pekárna, šicí dílna, bazárek, trafiky nebo pedikúra, a některé osoby učíme i pracovním dovednostem a návykům v rámci sociální rehabilitace. Naší hlavní snahou je vytvářet příjemné prostředí, kde mohou rozvíjet své schopnosti a cítit se dobře při vykonávání práce, a tím zlepšit smysl jejich života.

Co tě v tvojí práci nejvíc baví a co naopak zatěžuje?
Jedním z hlavních důvodů, proč mě moje práce naplňuje, je její smysluplnost. Pomáhat lidem, kteří jsou kvůli zdravotním obtížím znevýhodněni, mi přináší radost a pocit, že naše úsilí má skutečný dopad. Největší odměnou je pro mě vidět, jak se naši klienti posouvají vpřed, jak roste jejich sebedůvěra a pracovní dovednosti. Na druhé straně mě ale často zatěžuje nadměrná administrativa a složitosti, které přicházejí. Navíc nefunkční zákon o sociálním podnikání nám situaci vůbec neulehčuje. Přesto však věřím, že se nám i přes tyto překážky daří odvádět dobrou práci a pomáhat těm, kteří to potřebují.

Máš nějakou veselou příhodu z činnosti spolku?
Přiznám se, že mě v tuto chvíli žádná konkrétní příhoda nenapadá. Možná je to tím, že se často soustřeďujeme na řešení problémů a hledání cest, jak překonávat překážky. To může způsobit, že se ty radostné a veselé okamžiky v každodenním shonu trochu ztratí. Nicméně věřím, že se v mé práci skrývá spousta malých, milých momentů.

Teď trochu osobně - jak ses dostala k sociální práci ve Vrátkách?
Před 15 lety jsem začínala ve Vrátkách díky vzdělávacímu programu, který trval osm měsíců, z toho sedm měsíců byla praxe. Nastoupila jsem jako osobní asistentka a postupně jsem prošla téměř všemi provozovnami, než jsem nakonec zakotvila v kanceláři, kde už jsem zůstala. Díky těmto začátkům jsem získala důkladný přehled o fungování jednotlivých provozů, z nichž každý má své specifické potřeby a výzvy.

Co považuješ ve své práci za nejdůlěžitější?
Pro mě je zásadní, aby se lidé navzájem tolerovali a pomáhali si. Důležité je vnímat druhého člověka, zajímat se o něj a věnovat pozornost jeho potřebám, které často zůstávají nevyslovené.

Je ve Vrátkach nějaká výjimečnost, kterou v jiném sociálním zařízení nenajdeme?
Naše organizace Vrátka vyniká především rozmanitostí provozoven a šíří nabízených služeb . Velmi nám záleží na tom, aby kvalita našich služeb a výrobků splňovala ty nejvyšší standardy. Klíčovou roli hrají také vedoucí jednotlivých provozoven a asistentky, kteří do své práce vkládají nejen odbornost, ale i osobní nasazení. Díky jejich péči se u nás zaměstnanci a klienti s různými zdravotními omezeními cítí dobře a mají možnost vykonávat smysluplnou práci, která je obohacuje.

A nakonec - jak relaxuješ a odpočíváš?
Když potřebuji relaxovat, nejvíce si odpočinu v blízkosti své rodiny, s dobrou knížkou a šálkem kávy. Velkou radost mi také dělá poslech hudby, která mě dokáže krásně naladit a uvolnit.

TEXT  | Jana Štefánková
FOTO | archiv spolku Vrátka